
Televizní producenti, hledající písničkové podklady ke svým filmům, si poznamenali dnešní datum do svých diářů a vyrazili do prodejen s hudebními nosiči pro nové album Portable Sounds od nestárnoucího čtyřicátníka, který si nechá říkat tobyMac. Kolik písní bude použito do různých upoutávek není ještě jasné, zcela jistě ale na některé z nich dojde. Skladba The Slam z alba Diverse City byla v minulosti použita byla např. pro propagaci filmů Kurýr 2, Rychle a zběsile: Tokyo Drift, seriálu Prison Break anebo sportovních utkáních NBA. Připravte uši, přepestrá hudební žánrová směsice míří do éteru.
Je jen málo lidí, kteří jsou tak tvůrčí a plodní jako tobyMac. Zde nemám na mysli jeho pět dětí (+dvě adoptované), ale především kreativní potenciál, který uplatňuje v hudební branži už druhou dekádu (dcTalk začali v roce 1987). Kromě toho, že je spolumajitelem vydavatelství GoteeRecords, stíhá zárověň produkovat další umělce (DJ Maj, Paul Wright, John Reuben), s Michaelem Taitem napsal dvě knihy a k tomu ještě třeba připočíst velké množství odehraných koncertů a další nehudební aktivity. Toto všechno dělá tobyMac s maximální pečlivostí, citem a hlavně s jasným záměrem. Vždy ví, co chce a hlavně umí používat prostředky, jak toho úspěšně dosáhnout.
První věc, která je na nové nahrávce Portable Sounds zcela zřejmá, je naprosto profesionálně zvládnutá producentská práce. Jen stěží byste tady hledali nějakou chybu. Po každé stránce je vše uděláno tak, jak má. Zvuk je perfektní, dotažený do nejmenšího detailu. Je opravdu slyšet, že tobyMac trávil ve studiu mnoho času spojováním jednotlivých komponent do fungujícího celku. Je tady toho tolik ke slyšení a zároveň se nedá říci, že by zde něco přebývalo či vadilo.
Příznačná pro práci se zvukem je hravost a cit pro detail (od tikajícího budíku v Suddenly až po hlášení palubního rozhlasu v No Signal). Smysl pro humor ocení angličtináři v různých mezihrách na konci některých skladeb. Mandisa, finalistka páté edice pěvecké soutěže American Idol, si kromě hostování v písni Lose My Soul střihla také malou operní árii v závěru skladby Boomin´. Tobyho rapový duet se synem Truettem ve skladbě Hype Man je rovněž brilantní.
Jak si ale stojí Portable Sounds jako celek? To je otázka, která je zcela namístě. Svými předchozími počiny (Momentum v roce 2001 a Diverse City v roce 2004) nasadil tobyMac laťku poměrně vysoko. To, že se může opřít o vynikající kapelu a spoluzpěváky víme, největší část ale vždy spočívá v psaní textů a hudby. Po poslechu alba lze konstatovat, že se tobyMac tentokrát vydal spíše směrem popového mainstreamu. Nevykládejte si to ale jako negativní věc! Myslím tím pop navazující na to nejlepší z éry dcTalk. Jedná se o chytlavé melodie s úkroky do funku, gospelu, hiphopu, salsy a dalších hudebních směrů. Najdete zde rozverné "párty songy" (No Ordinary Love, Feelin´ So Fly), rádiové pecky (Made To Love, Face Of The Earth, Suddenly), jemné popové balady (All In) i našlápnuté rockové vypalovačky (Boomin´, Ignition).
Poslední skladbě, Lose My Soul, dodávají hostující Kirk Franklin a Mandisa gospelový ráz, melodie a text vám přivodí přinejmenší mrazení v zádech. Zcela otevřeně zde zaznívá křesťanské poselství, které není prezentováno fádními slovy a obraty, ale vypovídá o hodnotách a postojích umělce, který umí dát do své práce maximum. Totéž se dá říci i o obsahu ostatních skladeb. V písních jsou otevírána ale i témata bolesti ve vztazích, problémů v rodině či odevzdání se a důvěry v Boha. V Lose My Soul tobyMac proklamuje:
Chci být tátou, co je nablízku / Chci být správným manželem / A modlím se, abych se jako umělec povznesl nad širokou cestu naplněnou sebeláskou.
Portable Sounds obsahuje několik torpéd, která zcela jistě budou útočit na první příčky v hitparádách. Na druhou stranu některé písně velmi silně připomínají některé starší kousky od dcTalk. Jestli je to dobře nebo ne už nechám na vás. Mě se Portable Sounds líbí.
Hodnocení: 9 / 10
AKTUALIZOVÁNO:
Koukněte se, co říká tobyMac o jednotlivých skladbách na albu. Je to velmi vtipné :-)
Článek byl aktualizován. ;-)