
Post emo/hardcore kapela Emery vyrukovala se svou třetí studiovou nahrávkou nesoucí titul "Jsem pouze člověk". Kapela se tentokrát pouští do hudebních koláží, připomínající někdy svou délkou alternativní artrockové kompozice progresivních kapel ze 70. let. Najdete tady taky pořádnou porci samplování. Emery zase o kousek povyrostli a přinášejí vcelku zajímavou směsici alternativního rocku (The Movie Song, World Away) i hudební sebeironie (Don´t Bore Us, Get To The Chorus). Snad jen kdyby si kluci odpustili poslední dvě písně, včetně neúnosné, téměř jedenáct minut dlouhé, skladby From Crib To Coffin. Nic extra nového, ale fanouška uspokojí.
Hodnocení: ANO!
Hodnocení: ANO!
From Crib To Coffin mám velice rád, kvůli textu. Nicméně, délka skladeb nad 5 minut někdy bývá opravdu k nevydržení. Ale dobře si vzpomínám třeba na Disconectie od Norma Jean z Oh God, The Aftermath, která má 10 minut. Je to přenádherný kus, textově i hudebně. Jedna vlna se pomalu valí přes druhou k úplnému klidu, kdy zaznívá jen téměř neslyšitelná ozvěna. Následuje tsunami zvuku a hlasu, je to nádhera. Krásné sbory v pozadí. Tu skladbu si poslechněte, často když nikdo nebyl na kolejích, otevřel jsem si dveře a pustil ji téměř na plno. Na konci té chodby (když bylo zhasnuté světlo) bylo okno s výhledem na les, lehl jsem si pod něj a poslouchal.... Parádní zážitek.