18. října 2007 v 12:04 | djmouka
|
Povídkou
Rocket Summer začíná slavná bradburyho
Marťanská kronika. Tato kniha patří už více než padesát let ke klasikám žánru sci-fi. Pod názvem
The Rocket Summer zase začal před několika lety svou hudební kariéru
Bryce Avary. Nevím, jestli se jeho písně stanou klasikou žánru (to asi ne), každopádně tento talentovaný mladík na své poslední nahrávce zcela jasně ukazuje, že brzy bude zářit stejně jako ony rakety nad Ohiem.
Musím se přiznat, že jsem od nahrávky Do You Feel příliš mnoho nečekal. Nemám rád boybandy a všeobecně teenagerovskou muziku tvořenou postpubertálními středoškoláky. Totéž platí o bookletech vyvedených v kolážovém graffiti stylu. Album jsem si poprvé pustil spíše z nutnosti, potřeboval jsem nějakou novou hudbu pro cestu autobusem. Nálepka indie/pop/rock se mi zdála adekvátní, stejně jsem hodlal podřimovat... Jak jsem se ale mýlil!
První věc, která mě probrala z předpokládané letargie byl ten neuvěřitelně drzý hlasový projev. Bryce totiž zpívá velmi sebejistě, s hlasem si hraje tak, jak se mu to zrovna líbí. Klidně si zasyčí na konci slova "yearsssss", jinde zpívá téměř falzetem, tady zase protahuje hlásky uprostřed sloky. Je slyšet, že ho zpívání opravdu baví. Z jeho zpěvu srší tolik energie, až jsem se přistihl, jak se při poslechu usmívám.
Neslyšel jsem žádnou z předchozích desek, ale rozhodně mě velmi příjemně překvapila hudební pestrost a nápaditost. Písně jsou na prní poslech dobře odlišitelné (jaká přednost v dnešní době instatních hudebních schémat!). Bryce Avary se ukazuje být nejen zdatným zpěvákem, ale také skvělým komponistou a instrumentalistou. Je až neuvěřitelné, co všechno dokázal natočit jeden člověk (na turné už ale jede The Rocket Summer jako plnohodnotná kapela).
Většina skladeb je v pop/rockovém aranžmá, je to něco jako
RelientK a
Mika dohromady. Na
MySpace profilu si můžete poslechnout pět písniček a udělat si obrázek sami. Najdeme tady rozverné taškařice jako singlovou
So Much Love, Taken Aback nebo rozjásanou a skvěle rytmicky propracovanou
High Life Scenery. Jedním z nejlepších momentů alba je určitě píseň
Save Me, kde se zpívá o důveře a odevzdanosti. V písni
All I Have Bryce zase vyznává:
V temném a bouřlivém dni to někde září
A i když vím, že jsem právě tady, vím kam jdu
Naše zklamaná srdce budou uzdravena a budou přetékat
přesahovat mne, přesahovat tebe, přes tohle všechno
Písnička Song Is Not A Business Plan je o tom, jak vydavatelství tlačí umělce k vydávání dalších nových nahrávek, i když třeba nemají inspiraci. Je to umělecké stanovisko a zárověň i slib pro fanoušky, že k podobným ústupkům se nechce Bryce v budoucnu uchylovat. Osvěžující je i balada Run To You, která je celá odehrána jen v doprovodu piana. Další písničky jsou plné nápadů a když už začínají inklinovat ke stereotypu, vždy se najde něco, čím se tato můra zažene. Je to kromě dobře nazpívaných sborů také třeba užití saxofonu, smyčců nebo foukací harmoniky.
The Rocket Summer je skvělá alternativa pro publikum teenagerovského věku, které už nudí triviální písničky pubertálních videoklipových poprockových kapel. Album Do You Feel je nabito optimistickými melodiemi, vkusnými aranžmá a hlavně všudypřítomným entusiasmem. Místy lehce vlezlá, občas přidrzlá, ale celkově velmi povedená věc.
Hodnocení: 9/10
Musím říct, že nesjtarší EP bylo opravdu fajn. Na dalších CD si člověk špatně zvykal na ten hlas :o). Ale je to zábava.